Barefoot boty, někdy také překládané jako bosé boty jsou navrženy tak, aby v nich mohlo chodidlo pracovat téměř tak, jako by bylo naboso. 
Většina odborníku – ortopedů, fyzioterapetů, pediatrů - se shodne na tom, že pro správný vývoj chodidla a vůbec celého pohybového aprátu je důležitá chůze naboso v nerovném terénu, neboť pro právě pro tento účel se chodidlo tisíce let vyvíjelo. Pokud jde člověk bos, receptory na noze posílají informace o terénu do mozku a ten zase zpět celému pohybovému aparátu. Zlepšuje se tak koordinace, kosti, svaly a šlachy se staví do správného postavení, optimálně se posilují a vyvíjí se nožní klenba.
Pokud se vyvíjející dětské noze kladou překážky v podobě úzké špice, tvrdé podrážky či pevného kotníku, nemohou se pak všechny svaly dostatečně posílit a mohou vznikat různé patologie jako je plochá noha, vadné držení těla nebo problémy s koordinací.
Bohužel ale odhodit boty natrvalo si dnes málo kdo troufne, příležitostí chodit bezpečně bos není mnoho a je potřeba nohu nějak chránit. Pokud tedy musíme dítě nebo sebe obout, měli bychom se snažit navodit podmínky, které jsou co nejvíce podobné bosé noze.
Vhodné boty by tedy měly mít:
Co nejtenčí a nejohebnější podrážku, v která umožňuje ohýbat chodidlo, aby se mohly posilovat jeho svaly a vyvíjet klenba. Přes podrážku musí být cítit terén, aby bylo chodidlo přirozeně stimulováno a mohlo na změny povrchu správně reagovat.
Rovnou podrážku bez zvýšené paty, aby nedocházelo k posouvání těžiště směrem k bříškům prstů a aby nedocházelo ke zkracování achilovy šlachy. Neměla by mít ani zvednoutou špičku. Pokud mají boty zvednutou špičku v neobutém stavu, ale po obutí se podrážka narovná, je to v pořádku. Pokud ale kvůli tuhé podrážce zůstane nad zemí, oslabují se prsty chodidla.
Tvar odpovídající tvaru chodidla, které je nejširší v oblasti prstů. Musí tedy poskytovat dostatek prostoru prstům jak do délky, tak do šířky. Nová bota má mít nadměrek 10 - 15 mm do délky a 2 mm na každé straně do šířky. Nesmí být ale ani příliš široká, aby v ní noha neklouzala do špičky a dlouhá, aby v ní člověk nezakopával. U dětí je třeba nohu často přeměřovat, nadměrek by nikdy neměl klesnout pod 5 mm.
Co nejnižší hmotnost, aby nevytvářely závaží a dítě tomu nepřizpůsobovalo styl chůze a aby neomezovaly dítě v pohybu. Měly by být vyrobeny z prodyšných a nezávadných materiálů, aby se zabránilo vzniku plísní nebo alergických reakcí.